Eva Nečasová tvoří snové svítící objekty i nepřehlédnutelné šperky. Inspiraci přírodou v sobě nezapře žádný z jejích výtvorů.

Cesta Evy nebyla přímá. Vystudovala textilku (obor tkaní koberců a tisk na látku) a to pro absolventku v roce 2000 automaticky znamenalo, že půjde vařit kafe kapitalistovi. Protože jí to k tvorbě ale vždy neodolatelně táhlo, po nocích se rekvalifikovala nejdřív na print grafika, potom na webdesignera. Tahle oblast ji ale časem začala svazovat a tak si rozšířila svoje portfolio o audiovizi a PC hry. Kreslila a fotila vášnivě po celou dobu a když se jí narodil syn Oskar, převrátil se jí život vzhůru nohama. Začala tvořit snová světla a pořídila si 3D tiskárnu.

„Dnes jsem za tuhle složitou cestu ráda. Nepotřebuji nikomu platit, aby mi udělal web nebo fotky. Všechno zvládnu sama a nemusím dělat kompromisy.“

„Baví mě to celé. Nejdřív přijde nápad a ten musím ukotvit. Donekonečna si přehrávám varianty forem. Pak je tu technická stránka věci, elektřina, pájení, 3D tisk… Jsem vášnivý kutil. A když je dílo na světě, seberu fotobatoh, vlezu přes plot k nám do mokřadu a tam se bořím do bahna pro tu nejlepší fotku. Jediné, co by za mne mohl někdo zastat, je obchod.“

Některé svítící objekty stojí na výrazném přírodním prvku, kombinují textil i další materiály. Jaký je proces jejich výroby?

„Když domyslím tvar, je třeba na míru vytvořit zapojení světla. Pracuji pouze s LED diodami, protože nehřejí a jsou bezpečné. Pokud je součástí tělesa samorost, trvá někdy 1—2 roky, než je dřevo připraveno. Kyselinou šťavelovou ho zbavím larev a brouků, brousím a upravuji jeho tvar, a musí také vyschnout. Další úprava dřeva není nutná — nepoužívám laky ani oleje. Některé objekty základ ze dřeva nemají, u nich potom pracuji s dráty. Ty tvoří konstrukci, kterou následně obšívám. Ráda kombinuji šicí techniky i textilní materiály, aby byl povrch co nejvíc strukturovaný. Nejvíc jsem si oblíbila jsem shibori — to je technika tvarování textilu teplem. Pořád ale hledám nové cesty.“

„3D tisk jsem nejdřív využívala jen na šperky, ale teď čím dál častěji i na svítící objekty. Pomáhám si tím konstrukčně — na formy nebo složitější tvary. A od té doby, co jsem si z čiré zvědavosti pořídila 3D pero, dává mi to dostatek svobody, abych tím 3Dkreslila i pohledové části, které jsou pro textilní tvorbu příliš titěrné — houby, květiny… Bílý biodegrabiní plast z kukuřičného škrobu (PLA) fantasticky rozptyluje světlo. Těším se, co mě s tímhle materiálem vše čeká.“