Autorské stříbrné šperky designéra Lubora Bauma jsou synonymem čistých, jednoduchých linií a řemeslně provedené práce. Jde si svou cestou, která kdysi začala náhodným stěhováním zlatnického stolu a poté studiem tohoto uměleckého řemesla, jímž Lubor Baum žije a které je pro něj stále velkou výzvou. Rád by jednou vše předal jedné z dcer, která již dnes tvoří pod svou značkou Anna Baum.

Stát se šperkařem vůbec nebylo Luborovým snem. Dodnes tvrdí, že to byla náhoda. Původně se totiž vyučil zámečníkem a automechanikem. „Kamarádovi, se kterým jsem pracoval, jsem pomáhal stěhovat dílnu a přesouvali jsme zlatnický stůl. Jeho manželka byla zlatnice. Originální zlatnický stůl je patvar a mě ten kus nábytku zaujal,“ rozpomínal se.

A díky své zvědavosti byl do zlatnického řemesla zasvěcen. „Je to zámečničina, ale v malém. Odmalička jsem po všem čmáral, maloval jsem a vytvářel nové tvary a věci. Mít nápady mi nikdy nedělalo problém, a tak výzvy kamarádovy ženy, že by mě rádi zaměstnali, jsem se okamžitě chytil, a po pár měsících jsem k nim nastoupil,“ vzpomíná na pohádkovou a nečekanou cestu k jeho osudové práci. 

“V této firmě jsem nakonec zůstal tři roky,“ vypráví. „Nelíbilo se mi ale, že jsem vyráběl šperky, které mi nic neříkaly. Musel jsem dělat to, po čem byla v té době poptávka,“ vysvětluje.

Vystudoval proto v Praze umělecká řemesla, otevřel si doma zlatnickou dílnu a začal se věnovat vlastní tvorbě. Pačátky ale vůbec nebyly jednoduché. Peněz si totiž moc nevydělal, všechno mu trvalo třikrát déle než jiným, ale jeho neutuchající zapálení jej hnalo kupředu, aby vydržel a překonal se. „Dneska je to skoro třicet let, co se věnuji šperkařině, přesněji od roku 1993.“

Ve volných chvílích Lubor rád maluje, věnuje se i sochařství a rád utrácí za dobré knihy. Baví ho objevovat i nové materiály, jako jsou například voňavá dřeva či rohovina. Zbožňuje i kameny, které jsou zdánlivě obyčejné, například tajemné meteority. „Mineralogie mě začala zajímat, když jsem sháněl kameny do šperků. Nakupuji a zpracovávám kameny pravé, ale i ty zdánlivě obyčejné, nebráním se syntetice, byť na někoho může působit jako mrtvý kámen. Sám minerály v přírodě také hledám a sbírám,“ uvedl. Z kovů pracuje se zlatem, damascénskou ocelí nebo s houževnatým titanem. Po vzoru mistrů Japonců také zkoušel slévat různé slitiny mědi.

A jaký materiál je Luborův nejoblíbenější? „Nejraději mám stříbro. Je to krásný, čistý, bílý kov s hlubokým leskem. Když mě omrzí, tak pracuji s celou škálou hedvábných matovaných povrchů. Ty někdy doslova rozryji, zprohýbám a natavuji nebo nechám rovnou zčernat…“ vysvětluje šperkař.

Jeho vášeň se také projevuje ve všech sférách života. Třeba když jde po ulici. „Po ženách, co nosí šperky, samozřejmě koukám. Zajímá mě, jak byl daný kousek vyrobený. Někdy třeba na ženě vidím úplně jednoduchou bižuterii, cetku, kus plastu a nemá to chybu,“ prozrazuje, že inspiraci hledá všude kolem sebe, i když by sám takové šperky nikdy nevytvořil. “Žiji na malém městě, chodím denně do přírody a inspirace přichází sama. Jednoduché tvary, jako třeba prsten – kruh. To je dokonalost… Co vymýšlet nového? Ono to chodí v drobných detailech, které člověk vidí třeba v té přírodě. Snažím se přenést něco z toho do šperku.”

“Módní trendy moc nesleduji a se šperkem musím být spokojený především já sám. Pokud se trefím do vkusu člověka, který bude šperk nosit, jsem vždy spokojený. Lákala mě vždy ta tvorba, práce s materiálem, poznávání různých materiálů a to, co člověku dovolí. Ten proces výroby sám o sobě stačí, to jsem šťastný. A pokud to ještě někdo další ocení, tak je to fajn,“ říká skromně šperkař. “Obecně si však mé šperky kupují zkušenější a vyzrálejší zákaznice, které ocení kvalitní zpracování, použité materiály a hlavně nápad. Nezapomínám ani na muže. Kromě nabídky šperků určených přímo pro ně se poslední roky také věnuji výrobě luxusních zavíracích nožů. Povedlo se mi vyrobit pár nožů na profesionální úrovni, ale jak se říká, byla to práce pouze na koleně. Šperkařinu nikdy neopustím, nápady a inspirace naštěstí stále přicházejí,“ uzavírá své vyprávění.

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-prazane/581387/vyucil-se-automechanikem-misto-karoserii-ted-lubor-50-zkrasluje-zenske-krky-i-ouska.html

https://www.marianne.cz/moda/zaostreno-na-doplnky-i-lubor-baum