Hana Polívková, absolventka ateliéru Kov a šperk nejdříve na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a posléze v Bratislavě, se tvorbou šperku zabývá již několikátým rokem. “Mým největším inspiračním zdrojem je příroda. Velice si ji vážím a považuji za to nejcennější, co na Zemi máme. Poslední dobou se v mé tvorbě objevuje zásadním způsobem kruhový tvar. Symbolicky jím odkazuji právě na přírodu, která je v neustálém koloběhu. Kruh chápu jako nekončící proces. Můžeme jej pozorovat v každodenním východu a západu slunce, v ročních obdobích nebo i v průběhu života každého z nás.”
Se šperky Hany Polívkové se můžete setkat kromě příležitostných výstav či pravidelných přehlídek jako je Designblok a Prague design week, také ve stálých sbírkách Západočeského muzea v Plzni a Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Proč sis vybrala právě šperkařství?
“Jako malá jsem pořád kreslila. Moc mě to bavilo. Od školky jsem chodila na výtvarku, kterou vedla skvělá učitelka Jana Veselá. Dělali jsme s ní plno různých výtvarných technik – kresby, malby různými barvami, modelování hlíny, vypalování, linoryt, malování na hedvábí a mnoho dalších. Často jsme také chodili do galerie nebo malovali venku. Pamatuju si, že jsem ráda kreslila detaily a šly mi ruční práce, i proto mi paní Veselá doporučila studium na Střední umělecko-průmyslové škole v Turnově, obor zlatnictví a stříbrnictví. Tehdy jsem totiž ještě moc nevěděla, co chci dělat. Na školu jsem se pak dostala a dílny mě bavily. Posléze jsem se šla na vysokou školu do Plzně do ateliéru k profesorovi Vratislavovi K. Novákovi a následně jsem studovala magisterské studium v Bratislavě u profesora Karla Weisslechnera. Od té doby jsem u šperku zůstala.”
Pamatuješ si svůj první šperk?
Vybavuji si ho až z dob na střední škole, kde jsem vzala zbytek nějaké špony (odpad z obecného kovu), sklepala ho do plochy a podletovala plíškem. Vznikl z toho takový větrný hurikán. Nakonec jsem z toho vytvořila přívěsek a dala jej bráchovi k narozeninám. Myslím, že ho do teď někde má.
Myslíš, že jako žena přinášíš do své tvorby něco odlišného oproti mužským kolegům?
Ano a domnívám se, že dobrým příkladem je kolekce Twisted. Je hodně přírodní, křehká a vychází z mé diplomové práce, která je inspirovaná zemí – přírodninami jako semínka, dřevo, pole, květy, pupeny, jehličí a mnoho dalšího. Hodně žen mi říkalo, že přesně takové prsteny hledaly. Jemné, nepravidelné, přírodní. Naproti tomu kolekce Arabis, kterou jsem vytvářela se svým přítelem, je hodně geometrická.
prsteny z kolekce Twisted, foto: Tomáš Polák
Její poslední kolekce šperků Papilio je inspirovaná pomíjivostí křehkého života motýlů. Struktura připomíná prach symbolizující konec a začátek, ze kterého se rodí nový život. Tak jako koloběh života housenky, který vám ji před očima promění v krásného motýla. Pohledová strana šperků má strukturu prachu, vnitřní je vyleštěná do oslňujícího lesku.
Zdroj: http://www.svatebnicirkus.cz, https://www.czechdesign.cz