Světlo, emoce, poctivé řemeslo i odvážné experimenty. Letošní Designblok opět proměnil Prahu v místo, kde se potkává současný design s uměním, historií a novými myšlenkami. Co nás na 28. ročníku zaujalo, které instalace stojí za připomenutí a kdo si letos odnesl prestižní ocenění?
Pět říjnových dní, stovky vystavovatelů a nepřeberné množství inspirace. Designblok 2026, který se konal od 7. do 11. října, letos ovládl hned několik výrazných pražských prostor – od Veletržního paláce přes nově zrekonstruovaný Průmyslový palác až po Uměleckoprůmyslové museum a Jízdárnu Pražského hradu.
Tématem letošního ročníku bylo SVĚTLO. Fenomén, který zásadně ovlivňuje, jak vnímáme prostor, barvy, tvary i atmosféru. Světlo však tentokrát nebylo jen prostředkem k vytvoření působivých instalací. Stalo se také symbolem poznání, naděje a lidského propojení. A právě tato širší rovina designu byla na letošním ročníku obzvlášť zajímavá. Vedle krásných předmětů a technologických novinek dostaly prostor také příběhy, vzpomínky, emoce a otázky, které přesahují samotnou estetiku.
Jedním z projektů, které letošní téma světla rozvíjely v hlubší, téměř filozofické rovině, byla instalace Kruh ticha od Evy Eisler v Kapli sv. Kříže na Pražském hradě. Sedm říčních balvanů, světlo, zvuk a obraz plynoucí vody zde vytvářely prostředí pro ztišení a soustředění. Eva Eisler, jejíž tvorba přirozeně propojuje šperk, architekturu a volné umění, pracovala s kontrastem zdánlivě neměnného kamene a neustálého pohybu.
Zcela jiným, ale neméně zajímavým způsobem pracoval s emocemi Maxim Velčovský. Jeho instalace Veranda ve Veletržním paláci postavila do centra pozornosti předmět tak obyčejný, že nad jeho významem většinou vůbec nepřemýšlíme – stůl. Jeho deska plynule přecházela od výšky dětského stolku až po barový pult a symbolicky tak propojovala různé etapy lidského života.
Stůl jako místo, kde si jako děti hrajeme, kde se setkává rodina, vedou rozhovory nebo vznikají přátelství. Jednoduchý nápad, který ukázal, že skutečná hodnota věcí často nespočívá jen v jejich vzhledu či funkci, ale především ve vztazích a vzpomínkách, které se k nim vážou.
Jedním z výrazných témat letošního Designbloku byl také návrat do nedávné české historie. Výstava Design pro Václava Havla v Jízdárně Pražského hradu připomněla mimořádnou dobu, kdy se po roce 1989 začala proměňovat podoba české prezidentské reprezentace.
Výrazným momentem výstavy byl návrat pracovny Václava Havla, kterou na začátku devadesátých let navrhl Bořek Šípek. Vedle ní se představily také další návrhy spojené s Havlovým působením na Pražském hradě, včetně ikonické židle Olga nebo uniforem Hradní stráže od Theodora Pištěka.
Výstava připomněla, že design může být také výrazem společenských změn. Nová podoba prezidentských interiérů tehdy nebyla jen otázkou vkusu, ale symbolizovala i otevřenost, svobodu a nový vztah k umění.
Na opačném konci časové osy nás zaujala výstava Retro lampy: Zapomenuté příběhy československého designu v Uměleckoprůmyslovém museu. Svítidla z padesátých až osmdesátých let, která kdysi osvětlovala obývací pokoje, pracovní stoly nebo dětské pokoje, se zde představila jako pozoruhodná designérská díla. Mnohá z nich působí překvapivě současně. Čisté geometrické tvary, odvážné barevné kombinace a důmyslné konstrukce připomínají, že dobrý design nestárne tak rychle jako módní trendy.
Zvláštní pozornost si zasloužila také výstava High Craft v Jízdárně Pražského hradu, zaměřená na současnou podobu tradičních českých řemesel. Sklo, keramika, nábytek a další autorské objekty ukázaly, že spojení tradičních výrobních postupů s novými nápady může přinášet mimořádně zajímavé výsledky. Právě toto propojení je nám na MOLO7 velmi blízké. Vážíme si autorů, kteří znají svůj materiál, rozumějí řemeslu a dokážou mu vtisknout vlastní osobitý rukopis. V době rychlé a masové produkce má taková tvorba stále větší význam. Připomíná, kolik zkušeností, času a lidské práce se může skrývat za jediným předmětem.
Letošní slavnostní vyhlášení cen přineslo překvapivé rozhodnutí. Mezinárodní porota, které předsedal Max Fraser, šéfredaktor prestižního magazínu Dezeen, udělila nejvyšší ocenění Grand Prix všem studentům vystavujícím na letošním Designbloku. Namísto jediné vítězné instalace tak porota vyzdvihla celou nastupující generaci designérů. Ocenila její tvořivost, optimismus a schopnost přemýšlet o budoucnosti designu v širších souvislostech.
Z dalších vítězů nás zaujala především Rozálie Vlachová, která získala cenu za nejlepší novinku designéra díky kolekci autorského porcelánu Lichen. Porota ocenila jemnost jejích objektů i citlivou práci s materiálem. V kategorii nejlepší novinka výrobce zvítězila značka Master & Master s projektem Materra od designéra Tomáše Krále, který propojuje keramické řemeslo se současným tvaroslovím a výraznou barevností. Cenu za nejlepší prezentaci designéra získala Monika Drápalová s projektem Corpus Lucis od Pavla Lišky. V kategorii výrobců uspěla prezentace Křehký Collectibles, vytvořená Josefem Tomšejem, jejíž působivá scénografie proměnila vystavené objekty v téměř divadelní zážitek.
Za zmínku stojí také Cena za Impakt, kterou získala B1 COLLECTION od SKOBA a Jiřího Krejčiříka. Kolekce osvětlení a úložných prvků z papíru využívá knihařské postupy a zároveň podporuje pracovní zapojení lidí se zdravotním postižením. Právě tento projekt krásně ukazuje, že kvalitní design může mít vedle estetické a funkční hodnoty také důležitý společenský rozměr.
Jednou z hlavních osobností letošního ročníku byl nizozemský designér Marcel Wanders, spoluzakladatel světově proslulé značky Moooi. Na Designbloku převzal cenu za mimořádný přínos světovému designu. Jeho tvorba je známá neobvyklou kombinací fantazie, dekorativnosti, humoru a technické preciznosti. Wanders dlouhodobě ukazuje, že design nemusí být svázán přísným minimalismem. Dokáže být hravý, emotivní i provokativní a přitom si zachovat vysokou úroveň řemeslného zpracování.
Letošní Designblok nás potěšil také účastí designérek a značek, jejichž tvorbu můžete objevovat na MOLO7. Mezi vystavujícími nechyběly EIRI, SOOLISTA, PBG, Dana Bezděková nebo THEE.
Každá z nich přináší do světa českého designu vlastní rukopis, osobitý přístup k tvorbě i práci s materiály. A právě tato rozmanitost je jedním z důvodů, proč nás česká autorská scéna tolik baví. Designblok je skvělou příležitostí vidět jejich tvorbu naživo, poznat nové kolekce a objevit detaily, které na fotografiích někdy zůstávají skryté. Máme radost, že tyto talentované autorky a značky jsou součástí MOLO7 a že jejich tvorbu můžeme představovat i těm, kteří se na Designblok nedostali.
Designblok je každý rok především obrovskou dávkou inspirace. Příležitostí objevovat nové autory, poznávat materiály, nahlížet do tvůrčích procesů a sledovat, jakým směrem se současný design ubírá. Letošní ročník ale připomněl ještě něco podstatného. Že design není jen o nových kolekcích, krásných interiérech nebo předmětech, které bychom chtěli vlastnit. Je také o příbězích, které věci nesou. O vztahu člověka k materiálu, o odvaze experimentovat, o uchovávání tradic i o hledání nových cest.
A možná právě to je na současném designu nejkrásnější. Že dokáže spojovat minulost s budoucností, řemeslo s uměním a každodenní život s fantazií.
