TÝDEN S VNUKEM: SOUTĚŽ A ROZHOVOR

SOUTĚŽ S VNUKEM

máme tu další soutěž! eliška, ondřej a bára vás chtějí podarovat pozlaceným ježíšem číslo 43, přesněji tedy jen jednoho z vás. ježíše můžete vyhrát, když nám na adresu soutez@molo7.cz napíšete správnou odpověď na otázku: ve kterém městě se eliška lhotská, ondřej vicena a bára klimszová poznali a založili skupinu VNUK?

a) v praze

b) v plzni

hrajeme jako obvykle od středy do středy, soutěž ukončíme o půlnoci 7.5. 2014. a pokud si během tohoto týdne koupíte něco od VNUKa (jeho nabídku na MOLO7 najdete tady), jako bonus získáte kredit 100 korun na další nákupy.

ROZHOVOR S VNUKEM, PRAHA – HOLEŠOVICE, DUBEN 2014

11: řekněte nám něco o té vaší výstavě v kavárně 3+1?

eliška: naše první výstava je v kavárně a my jsme v kavárně vznikli. většina našich nápadů a projektů vznikne skrz nějaký brainstorming, jeden něco poví, druhý na to naváže… myslíme, že v tom je výhoda, když je člověk součástí uskupení o více lidech. teď jsme něco udělali asi po roce - grafiky, ježíše - a povedlo se nám ty naše individuální přístupy propojit. na vernisáži zazněl i ondřejův zpěv.

bára: hrozně hezky to společně funguje. v přední části jsou velkoformátové grafiky a na nich jsou navěšení ježíšové. zkombinovali jsme tyhle dva prvky a dobře spolu hrají, funguje to jako samostatný objekt.

ondřej: k tomu vzniku v kavárně bych ještě chtěl říct… vzniklo to tak: eliška si jednou chtěla dát v kavárně kaviár a já řekl „kaviár si nedám, nemaj ho s citrónem, dám si malibu,“ a tak jsem došel pro malibu…

bára: … jo a bylo to v devadesátejch letech…

11 + VNUK: hahaha.

ondřej: nebylo to zkrátka žádný hospodský martyrium.

11: tak tohle jsme nevěděly.

eliška: já jsem chtěla založit všeoborovou značku u nás na škole. v plzni, kde jsem všichni studovali, mezi sebou ty ateliéry moc nekomunikovali, asi i proto, že tam jsou rozstrkaný po různejch fakultách. teď myslím, že už se to tam rozhýbalo, vznikla tam třeba skupina cabinet, atd. myslím, že to je chyba, když spolu ty obory nekomunikují. černý beran, dneska grafický studio, dokonce společně dělali i klauzurní práci. my jsme byli asi první takový mezioborový uskupení u nás ve škole… ona teda ta škola není zas až tak stará, tak to asi není žádný umění…

bára: koncept výstavy vznikl opět z dialogu. za tu dobu, co spolu pracujeme, jsme se dostali ještě víc na stejnou vlnu než jsme byli na začátku. já třeba v diplomce pracuju na sérii plakátů na téma 7 smrtelných hříchů. to vychází ze stejné myšlenky jako ti naši ježíšové. když nad něčím přemýšlím a vím, že to je dlouhodobý projekt a mám dost času na hledání a zkoušení, tak začínám tím, že si sepisuju svoje myšlenky, dělám si rešerše a nakonec si myšlenky utřídím tím, že se o tom bavím s lidmi z vnuka. tyhle plakáty přesně tak vznikly. říkali jsme si, že je poměrně zajímavý, že se tam našla i ta rovina komunikace, internetu, téma samoty v mase - na facebooku je hromada přátel, ty sedíš doma u počítače a tak si klikáš -, takže myslím, že tohle je tematicky odrazovej můstek někam jinam - internet, komunikace, masmédia.

11: tahle kritická reflexe doby ve vás byla vždycky.

bára: …tu komunikační rovinu můžeme najít přímo v tom ježíšovi – přívěsku. je pověšený na nitce, může se tak chápat jako médium pro sdílení. nitka spojuje jednu ruku s druhou a tím se ten ježíš spojí s člověkem, který ho nosí.ježíše teď máme ve třech velikostech a každý je unikátní, má svoje číslo. každý kousek je tak originál. no a proč ježíš? ježíš je pro nás v první řadě člověk, který se obětoval, je to pro nás představitel základních správnejch lidskejch vlastností. to se tam odráželo i dřív, akorát jsme si říkali, že by bylo lepší to lidem sdělit nějak intenzivněji, proto jsme přešly z omezených sérií do většího počtu.

11: co je vnuk a jak dlouho tu je?

ondřej: jsme spolu už skoro tři roky. nedávno jsme si na nějakou dobu odpočinuli, ale teď jsme zase nastoupili s novým elánem a uspořádali tu výstavu. co je vnuk? vnuk je myšlenka, vnuk je nápad, odvozený je to od slova vnuknutí. je to podstatný jméno, který nás spojuje…

eliška: no, není to jenom podstatný jméno…

11: myslíš ještě citoslovce? když se někomu rozbřeskne, objeví se v komiksový bublině vnuk

ondřej: … vnuka taky nechápu úplně jako značku, spíš jako nějakou kreativní skupinu, která se může rozvíjet v různých oborech…

eliška: je to sdružení lidí. je to i náš společnej fond, kam nám padají peníze za šperky, který prodáme. to nám každýmu jednotlivě poslouží k dalšímu rozvoji a uskutečňování našich plánů a projektů. třeba ten ondřejův koncept, ty myšlenky za tím a tak, to se samo neprodá, ale skrze ten šperk to jde…

bára: ale to je jen otázka času, kdy se bude prodávat design myšlenek…

ondřej: na internetu už je to vidět…

eliška: mně přijde skvělý, že jak jsme teď zas něco udělali společně, tak to nebylo nijak umělý nebo násilný. já dělám šperk a teď jsem zrovna dělala šperky z chleba, kde chleba symbolizuje tělo ježíšovo, ondřej teď zase maloval obrazy s náboženskou tematikou…

ondřej: snažil jsem se propojit religiozitu s technologií. trochu to vnímám tak, že technologie je takový neo-náboženství, kompenzace duchovního života. myslím, že se to tak dá chápat. kostely a chrámy se přesunuli přímo k nám domů do podoby displejů a obrazovek… supluje to ty chrámy, ty světy nad náma. pro mě je dobrý, že umění může číst každý jinak a já toho ježíše čtu tak, že ta nitka je nějaký vlákno, který se může přetrhnout, je to třeba datový tok, něco, co je ve vzduchu. když ho položíte na zem, tak ta nitka je taková zašmodrchaná, vypadá jako takový mráček… takže to může bejt takovej vzdušnej prostor, obal… ten amulet je pro mě symbolem sebeobětování a to číslo reprezentuje lidskou výjimečnost, lidskou chybu…

eliška: ...lidskou chybu?

ondřej: chyba je ale dobrá…

eliška: já to vnímám spíš tak, že víra je částečně v každým z nás… když jsme byli s ondřejem na stáži v polsku a byli jsme obklopeni tou kulturou, kde náboženství má nějaký místo, tak to na nás hodně působilo.

ondřej: tam to tehdy začalo, ale teď už se to přehoupává do něčeho jinýho…

eliška: no ale člověk z toho čerpá dál… já když jsem se cítila fakt blbě, tak se mi zdálo, že mě ten náboženskej symbol sbližuje s ostatníma, že na tom světě nejsem sama. tak jsem to vnímala já.

ondřej: pro mě osobně to znamená sebeobětování. přišli jsme třeba do konfliktu s lidma, kteří tohle neunesli a reagovali negativně. náboženský symbol vytváří kontroverzi. já ale myslím, že to je dobře, že mladá generace dneska nosí kříže a ani neví, o čem to je.

bára: ten motiv ježíše je trochu tenkej led. může to být strašně snadno kontroverzní a nemusí se to povést sdělit tak, jak to bylo zamýšlený. lidi to může rozzlobit.

11: není křížek na krku v naší společnosti spíš vyprázdněný symbol?

ondřej: pro nás je to trochu jako práce s archivem. pracujeme s archivními symboly. je pravda, že náboženská mysl se tu vytratila po první republice…

eliška: se ztrátou víry se podle mě vytratila i taková nějaká pokora. pro mě ten ježíš symbolizuje i to, že se má člověk zamyslet, něco si připomenout, že má mít respekt vůči ostatním lidem, pokoru a vděčnost za to, že má co jíst, že žije v přebytku, připomenout si věci, které teď bereme jako samozřejmost. možná trochu zním jako pánbíčkář, ale člověk by se měl zastavit, popřemýšlet, ne jen všude lítat.

video z naší návštěvy u vnuka najdete tady, na fotoreport se těšte v pátek!



Komentáře

  • Linda

    VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE S... VNUK:... ano, bylo to v Plzni! A výhercem JEŽÍŠE č.43 je Adél Daňková! Gratulujeme! :)

i
×

Víc než jen nákupní galerie

MOLO7 je komunitní prodejní galerie podporující to nejlepší, co se urodí pod rukama módních
designerů. Nabízí alternativu k běžným konfekcím, snaží se bořit anonymní fashion svět a
nechává nahlédnout tvůrcům pod pokličku. Naší touhou a snahou je, aby originální tvorba nezapadla
pod masově nabízenou produkcí. Společným úsilím s designery se podílíme na následování tradice
módního návrhářství. Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta,
která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!

Napsali o nás

  • Kvalita a originalita

    MOLO7 miluje módu. A když říkáme móda, nemyslíme napodobeniny z tržnice ani nekvalitní konfekci. Baví nás kousky, které jsou tak trochu umělecké dílo, přesto příjemné, pohodlné a skvěle nositelné.

  • Designéři

    Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta, která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!