TÝDEN S PLOVE: SOUTĚŽ A ROZHOVOR

SOUTĚŽ O PLAVKY PLOVE

léto je skoro za dveřmi a pokud zrovna nepatříte mezi nudisty, budete se brzy muset ptát, jaké plavky si s sebou sbalíte na dovolenou, nebo vezmete jen tak k vodě. my vám rozhodně doporučujeme plavky české výroby, například z krásné kolekce pavlíny miklasové aka plove. o jedny z nich (plove lemon), budeme právě tento týden soutěžit!

soutěžíme od středy 10. do středy 17. června a stačí když nám odpovíte na jednoduchou otázku, kterou najdete TADY. nápovědu máte opět v našem rozhovoru s designérkou a jako obvykle získáte i tento týden bonusových 100 korun při každém nákupu od značky plove, které můžete použít při vašem dalším nákupu na molo7. výherce jako vždy vylosujeme. tak hodně štěstí!

ROZHOVOR S PAVLÍNOU MIKLASOVOU / PLOVE, PRAHA – BŘEVNOV, KVĚTEN 2015

momentálně studuješ na pražský umprumce v ateliéru designu oděvu a obuvi u liběny rochové. k oděvu jsi se dostala až na vejšce, nebo jsi ho studovala už na střední?

studovala jsem na umělecko-průmyslové škole v uherském hradišti, design obuvi. boty jsem pak ještě studovala jeden rok na utb ve zlíně, potom jsem se dostala na umprum do prahy. za to jsem moc ráda, protože spolupráce s liběnou je skvělá a v mnohém přínosná. je to výjimečný člověk, který nám předává hromadu zkušeností. také zařizuje spoustu věcí, od slev na látky po výstavy v zahraničí, což není pro každého vedoucího ateliéru samozřejmostí; příští týden například letíme do tokia s projektem ikonická recyklace, a pak v září do new yorku.

odkud jsi?

z moravy.

umělecké zaměření jsi si vybrala sama, nebo to máš v rodině?

u nás nikdo příliš umělecké zaměření nemá. já jsem od malička kreslila, to byla moje největší záliba, takže jsem chtěla na umprumku, jen jsem dlouho přemýšlela, jaký obor si vybrat, protože mne jich lákalo více. boty mi tehdy přišly zajímavější než oděv pro specifičnost toho řemesla, navíc jsem neznala nikoho, kdo by dělal design bot, zajímalo mě to. pak jsem zase měla chuť vyzkoušet si práci s oděvem.

chceš se k botám ještě někdy vrátit?

uvidíme.

právě jsi se vrátila z jizerek, kde jsi chodila s nářadím po lese a připravovala jsi finální fázi svojí bakalářky... jak souvisí chození po lese s tvojí bakalářkou?

v té práci se zabývám přesahy oděvní tvorby. reflektuji především dva směry přesahů: směrem k architektuře a směrem k akčnímu umění - pojmenovala jsem si to 'oblékání prostoru'. je to docela volná záležitost. vybrala jsem si tři místa, ve kterých vytvářím své instalace a k tomu používám textil a některé tradiční oděvní postupy. na začátku té práce mě lákalo pracovat ve velkém měřítku, zároveň jsem chtěla pracovat s tělem, povýšit ho na nástroj, který není oblékán ale který naopak obléká prostor kolem sebe. jedním z těch míst je zahrada jurkovičovy vily, kde máme společný projekt s ateliérem, dalším je skleník u nás doma a pak ten les. v brněnské jurkovičově zahradě bych mohla svůj zásah charakterizovat zjednodušeně coby 'poctu jednotlivci'; vzniká geometrizující, nanejvýš jednoduchá instalace ve formě košile. ve skleníku se snažím o ztvárnění plodnosti a růstu, tomuto místu tolik vlastnímu a zavěšováním látky vytvářím gigantický růžový květ. v krajině jizerských hor se zaměřuju na zachycení přirozeného řádu, tedy spíš organického chaosu. zajímá mne také práce s odlišnou perspektivou; instalace lze nejlépe vidět z polohy vleže na zádech a splynutí se zemí.

u všech tří míst vnímám jako zásadní jejich vztah k člověku a účel či důvod, proč a jakým způsobem člověk místo poznamenal.

za jak dlouho to máš odevzdávat?

za necelé dva týdny.

a teď doděláváš tu praktickou část?

písemnou už mám odevzdanou, ale dodělávám ještě ty instalace, respektive tu třetí a poslední z nich.

výstupem budou tedy umělecké textilní objekty v přírodě, nebo vzniknou i nějaké oděvy?

s módou to tolik nesouvisí, jde spíš o vyjádření pocitu a práci s materiálem. ve skleníku používám velké kusy úpletu, v zahradě vytkávám pomyslnou košili skrze záhon pomocí dřevěných tyčí a spousty metrů provazu.

na artsemestru budu prezentovat fotky instalací a fyzické modely jako odkazy k místu, v němž nejsme. zdůrazňuji tím jeho trojrozměrnou podstatu. v malém měřítku však vztah k tomu místu mizí.oděvy jako takové součástí mé práce nejsou. uvidíme, třeba příště.

na klauzurní práce máte ve škole zadání shora, téma na bakalářku si vybíráte sami?

nechávají nás vybrat si, co chceme, ale vedení to musí schválit.

proč jsi se rozhodla jít touhle cestou a vybrala jsi si na oděvu neobvyklou práci podobající se spíš mixu volného umění a textilní tvorby? poslední práce, kterou jsem u tebe zaregistrovala, byla identita značky plove s kolekcí plavek, župánků a doplňků na koupání, vlastně hotových produktů...

u mě se to střídá. dobře vím, že dokážu udělat funkční produkt, ale mám sklon i k volnějším věcem. značku plove jsem chtěla pojmout prakticky, zaměřit se na zákazníka. plavky jsem uchopila jako možnost přimět zákazníka vykonávat činnost, kterou sama mám sama ráda – plavání. chtěla jsem s nimi prostřednictvím plavek sdílet podobné pocity. myslím, že tu užitou i volnější část mé práce spojuje zájem o člověka a jeho fyzickou i duševní podstatu. mou současnou práci určitě ovlivnila i stáž v budapešti v zimním semestru.

proč jsi si vybrala stáž zrovna v budapešti?

líbilo se mi, že tam mají ateliéry rozdělené na tisk, kůži, pleteninu, módu... a původně jsem přemýšlela o tisku, protože na umprum máme jen sítotisk. oni mě ale přiřadili na kůži, protože jsem předtím dělala boty. s tou jsem už ale měla zkušenost ze střední, tak jsem tam moc nechtěla. lákalo mě něco nového a chtěla jsem zkusit fotku, která tam má dobrou úroveň. tam mě sice nechtěli vzít, já jsem se tam ale vetřela, a pak jsem tam zůstala na celý semestr. no a právě na fotce jsem začala s těmi objekty v přírodě a dostala vizi oblékání prostoru...

podle těch fotek z budapešti to trochu vypadá jako guerrilla knitting v přírodě, ale s promyšleným minimalistickým designem...

ve skutečnosti je to spíš na hranici promyšleného a spontánního. inspiruje mne konkrétní místo, v budapešti to třeba byla ona stromová alej. když jsem se vrátila do prahy a ukazovala ten projekt u nás ve škole, tak se liběně líbil a protože mě to bavilo, tak jsem se na tu práci rozhodla navázat a zkusit tu techniku posunout dál právě ve své bakalářce.

když pracuju na jednom projektu souvisle, tak vždy dost systematicky plánuju jeho průběh ale teď jsem se naopak chtěla zaměřit na spontánnější, expresivnější vyjádření, protože jsem měla pocit, že to mi tolik nejde. chtěla jsem se popasovat s improvizací. to pro mě byla největší výzva – jak se během tří dnů vypořádat s jedním místem a udělat z toho záznam, který má mít stejnou váhu jako kolekce, kterou někdo dělá čtvrt roku. chtěla jsem si to zkusit, i když jsem od začátku věděla, že to může skončit průšvihem..

nebo to naopak bude průkopnická práce...

kolekce plavek a oblečení plove oproti tomu vznikla jako klauzurní práce na téma 'moje značka'. jaký byl její koncept?

vytvářet produkty pro zákaznice, pro líné i aktivní. jsou tam plavky i pyžama; někdo je aktivní v pyžamu a někdo spí v plavkách na pláži. šlo mi od začátku o propojení aktivit, spaní je přece taky aktivita... v tom projektu jsem spojila všechny svoje zájmy a oblíbené činnosti. já jsem velký vodomil.

moc lidí plavkovou módu nedělá. uvažovala jsi takhle, nebo tě motivovala spíš tvoje vlastní záliba v plavání...

spíš jsem do těch produktů chtěla vtisknout něco ze sebe, co mám sama ráda. u plavek mám víc pod kontrolou, co v nich budou lidé dělat, víc než kdybych dělala šaty nebo sukně. když si představím, že se v nich lidi budou koupat, tak mám radost, protože to je příjemná věc.

chodíš plavat pravidelně?

hlavně v létě. nemám ráda zimu, ale v létě plavu všude kde to jde.

plavky mají hodně výrazné barevné řešení s dominantními pastelovými odstíny. když jsme se potkaly na pop marketu, tak jsi zmínila, že některým lidem tyhle barvy vyloženě vadí...

ne všem se ty cukrové barvy líbí, to je pravda. tyhle kombinace jsou mi ale vlastní. jsou to moje oblíbené barvy a odráží to, co mám ráda. používala jsem je už v prváku, když jsme dělali projekt nirvána [ve spolupráci se swarovski]. jejich barevná kombinace je hravá, možná lehce infantilní. vždycky si je ale pocitově zvolím.

plavky plove jsou spíš na hodně štíhlou, subtilní postavu...

ano, ve škole tvoříme hlavně velikosti na modelky. myslím ale, že kdyby se ty barvy, princip a střihy aplikovaly na větší velikosti, moc dobře by to nefungovalo. zatím jsem neměla potřebu to řešit, ale už mě to napadlo. pár lidí mi říkalo, že se jim ty věci líbí, jen by potřebovali něco většího, plavky s vyztuženými podprsenkami, atd., ale zatím jsem na to bohužel neměla čas.

šila jsi je sama, nebo jsi to někam zadala?

ušila jsem prototypy s laskavou pomocí firmy triola, tam mi pak vyšli vstříc i s další realizací. většinu operací jsem se naučila sama ale gryf jako paní s mnohaletou praxí samozřejmě nemám..

a šiješ si oblečení na sebe?

dlouho jsem si na sebe nic neušila, ale třeba budu mít o prázdninách chvíli. plavky plove nosím skoro všechny. tyhle jsou moje nejoblíbenější, jsou hodně pohodlné a mají překřížená záda, tak člověka nutí stát rovně. jsou z nich asi nejvíc sportovní. vrchní díl plavek se navíc dá nosit jako top nejen k vodě, má vcelku variabilní využití.

jaké jsou tvoje plány do budoucna? uvažuješ už o tom, jestli se chceš živit oděvem, nebo dělat volné umění...

jsem přijatá do magisterského studia u nás v ateliéru, takže budu pokračovat na designu oděvu. a chtěla bych někam vyjet na pracovní stáž. myslím ale, že budu stále bilancovat mezi těmi dvěma směry – volným a užitým.

chtěla bys pracovat pro nějakou módní značku, nebo co máš na mysli?

kdybych si měla vybrat, líbilo by se mi pracovat třeba pro finské marimekko. hodně mě baví jejich materiály, barvy, vzory... bavila by mě i grafičtější práce, návrhy textilií... nebo i ty boty.

v tom bys možná měla v zahraničí výhodu, protože to není tak obvyklá znalost. spousta lidí umí botu navrhnout na papíře, ale ty ji umíš i udělat.

to je pravda. na střední jsem se je naučila zejména řemeslo. vysokou školu beru spíš jako rozšiřování obzorů, chtěla jsem toho vyzkoušet co nejvíc. uvidím, kam až dojdu a na konci si řeknu, čemu se chci věnovat nejvíc. baví mě propojovat různá odvětví, skrze fotku jsem se tak dostala k oblékáni prostoru. líbí se mi ta mezipatra a hledání návazností.

jaké jsou v čechách možnosti uživení se v tom, co děláš?

většina úspěšných absolventů, je asi v zahraničí; například eliška kuchtová a marie petráková u firmy camper. určitě jsou i tady lidé, kterým se daří, mají vlastní značku oblečení a dělají zakázky a zároveň zajímavé kolekce, třeba jindra jansová. myslím si, že je důležité být přizpůsobivý, umět si poradit, mít široké spektrum dovedností; dnešní doba vyžaduje pohotovost a všechno, co si zvládneš udělat sám, je výhoda. což mně vlastně vyhovuje, protože mě baví zkoušet nové věci a podle svých představ. k tomu nás vede i liběna v ateliéru. byla by škoda ustrnout na jednom místě.

...a na víc fotek si počkejte do pátku!



Komentáře

  • Linda

    VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE S... PLOVE: ... ano, je to design obuvi! A výhercem plavek Plove Lemon je Eva Pecha Šimotová! Gratulujeme :)

i
×

Víc než jen nákupní galerie

MOLO7 je komunitní prodejní galerie podporující to nejlepší, co se urodí pod rukama módních
designerů. Nabízí alternativu k běžným konfekcím, snaží se bořit anonymní fashion svět a
nechává nahlédnout tvůrcům pod pokličku. Naší touhou a snahou je, aby originální tvorba nezapadla
pod masově nabízenou produkcí. Společným úsilím s designery se podílíme na následování tradice
módního návrhářství. Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta,
která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!

Napsali o nás

  • Kvalita a originalita

    MOLO7 miluje módu. A když říkáme móda, nemyslíme napodobeniny z tržnice ani nekvalitní konfekci. Baví nás kousky, které jsou tak trochu umělecké dílo, přesto příjemné, pohodlné a skvěle nositelné.

  • Designéři

    Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta, která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!