TÝDEN S PATTERN: SOUTĚŽ A ROZHOVOR

v pondělí jste viděli video z návštěvy v jeho ateliéru, kde se zrovna šily kalhoty farrell, dnes si s lukášem pattermannem můžete přečíst rozhovor. nejdřív vám ale musíme říct, že s ním taky pořádáme soutěž!

SOUTĚŽ S PATTERN

soutěžíme o asymetricky střižené pánské tričko jménem bradbury, které vidíte na obrázku níže přímo na lukášovi pattermannovi:

abyste vyhráli, musíte nám na adresu soutez@molo7.cz poslat správnou odpověď na otázku: jak se jmenuje sako z nové kolekce od pattern?

a) franz kafka

b) william shakespeare

pozorný čtenář najde odpověď snadno v následujícím rozhovoru. hrajeme do středeční půlnoci 4.12.. výherce pak náhodně vylosujeme. a pokud si tento týden koupíte něco od pattern, připíšeme vám po skončení akce 100 kč zpátky na váš účet! (platí od 27.11. do 4.12.).

ROZHOVOR S LUKÁŠEM PATTERMANNEM - PATTERN, PRAHA - VRŠOVICE, LISTOPAD 2013

11K: na svých stránkách se charakterizuješ jako člověk, který toho vlastně moc neumí kromě toho, co vystudoval. co to tedy je?

v patnácti jsem šel na uměleckou průmyslovku, kde jsem začal dělat modelářství-návrhářství oděvu...

11K: a to bylo kde?

ve frýdku-místku.

11K: jo, ty budeš z ostravy...

nene, já jsem z takový malý vesnice v beskydech...

11K: do školy jsi dojížděl nebo jsi byl na intru?

tam jsem dojížděl. a potom jsem šel do brna na vyšší odbornou školu textilní, teď se tomu říká 'design', dřív to ale byl textil; dneska všichni všemu říkají design. všechny obory a školy se přejmenovaly na 'něco něco design’ a moc nerozumím tomu proč... jestli ekonomové vydali novou prognózu, že tohle slovo nejvíc prodává, nebo jestli to díky tomu získá větší atraktivitu, nevím, ale připadá mi, že dnes i na každém tržišti najdeš ‘design’… no, po škole jsem pracoval 4 roky v brně jako návrhář v jedné skejtové firmě a pak jsem se rozhodl, že chci něco zkusit sám. navíc jsem si našel holku na moravě, tak jsem se odstěhoval do ostravy. tam jsem byl teď poslední 4 roky a po těch letech už mi to tam začlo přerůstat přes hlavu... tak jsem teď v praze.

11K: ke streetu a skejtu jsi tíhnul už dřív, nebo pro tebe byla rozhodující práce ve firmě s tímhle zaměřením?

bavilo mě to už na škole. když jsem byl ve třeťáku, tak jsem s tím chtěl seknout, když jsem viděl, co se na tý škole dělá, co lidi kolem mě šijou... šaty, nabírané sukýnky, korálky. v tom nejsem dobrej a nikdy mě to nebavilo. moje přirozená cesta vedla ke skejtu. když jsem tu školu dodělal, tehdy byl rok 2005 a rozmach týhle kultury, začal jsem hned pracovat pro streetovou firmu. poslední dobou s tím ale dost bojuju a chci se od tohohle zařazení spíš odpoutat. rád bych se vrátil víc k tomu, co jsem dělal ve škole. a taky, že v nové kolekci vidíš sako, košile...

11K: tvoje nová kolekce je opravdu elegantnější, ale zároveň si zachovává ten streetový charakter...

mně tohle vyhovuje, nechci se pohybovat ve vysokých patrech módy, kde máš šaty za 50 tisíc. chci, aby moje oblečení bylo použitelné, aby v něm lidi chodili; chci dělat nositelné a funkční věci.

11K: před nedávnem ses přestěhoval do prahy, co tě k tomu vedlo a jaké tu máš plány?

v ostravě je nuda a zázemí pro módu tam není vybudované. nechci nikoho urazit, ale tam lidi moc nezajímá, co mají na sobě. tím, jak je tam hrozně málo práce a vysoká nezaměstnanost, tak lidi řeší jen peníze.

11K: připadal sis tam nedoceněnej?

no, kdybych byl automechanik, tak by to tam asi bylo fajn. když to lidi nechtěj, tak tam nebudu... proto jsem jel do prahy. tady to celkem funguje, je tu komunita lidí, kteří tohle oblečení nosí. dřív mi odtud lidi hodně psali, že by si to rádi vyzkoušeli, ale já byl v ostravě. někdo mi dokonce volal a chtěl se mnou něco natočit, já říkám 'sorry, jsem v ostravě' a tam za mnou prostě nikdo nepojede... to by ten hlavní důvod. teď je to daleko jednodušší.

11K: jak dlouho tady už jsi?

od září.

11K: když jsi v praze takový nováček, jak se ti daří propojit se s místní komunitou profesionálů? předpokládáme, že si kolekci sám nefotíš a všechno asi taky nešiješ jenom ty, nebo jo?

když jsem se sem přestěhoval, tak to byl problém. nikoho tu moc neznám. sice téměř všechno šiju sám, nebo 99% věcí, takže švadlenu moc neřeším, ale s tím fotografem to vypadalo nejdřív trochu beznadějně; všichni chtěli hrozně moc peněz. pak mi ale kamarádka dohodila fotografa adama těhníka a to je fakt profík. nafotil mi tu novou kolekci a domluva s ním byla skvělá. jsem rád, že jsem ho potkal.

11K: zaujalo nás, že nemáš ve skladu našito, ale šiješ až pro konkrétní zákazníky. kdo jsou vlastně tvoji zákazníci?

asi lidi jako já, co vyrůstali na skejtu, teď ale vidí, že ta mikina je po těch letech pořád stejná, má pořád tu stejnou šňůrku, klokanku, ale oni už vyrostli a posunuli se dál. takový byl přirozený vývoj u mě. chci sice nosit dál mikinu, jsem na ní zvyklej, ale zároveň chci, aby vypadala trochu jinak. místo bundy si už radši oblíknu kabát nebo sako... myslím, že takový jsou i ti chlapi, co si ode mě oblečení kupují.

11K: vždycky jsi se zaměřoval spíš na pánský oblečení?

nene, dělám i dámský, nebo teda dřív jsem se soustředil hlavně na dámský, ale zjistil jsem, že mi to tak moc nejde a že ta pánská móda je pro mě lepší a přirozenější. asi mám pro pánský hadry větší cit a taky mě to baví, můžu to na sobě vidět, vím co mi vadí a co potřebuju upravit. dámský beru jako takový doplnění, stěžejní je pro mě pánská móda.

11K: to je docela dobrý z hlediska konkurence, míň lidí tu dělá pánskou módu...

holky toho mají strašně moc na výběr. myslím, že teď, hlavně v praze, příchází díky západnímu vlivu velká éra pánskýho oblečení. čím dál více lidí jezdí do berlína, londýna, cestují po světě a vidí to tam a chtějí pak taky vypadat dobře a originálně.

11K: co je na tvojí práci specifickýho, na čem si dáváš hodně záležet?

detail. to jste si asi všimly...

11K: haha. tojo, důraz na detail se projevuje i v tom, že tu máš neuvěřitelně uklizeno, ve všem pořádek, špendlíčky srovnaný podle barev...

tak ty špendlíky, to je náhoda, nejsem pan monk, ale dávám si záležet na zajímavých detailech a chci, aby ta věc vypadala na první pohled normálně. až když se podíváš blíž, najdeš originální detail. mám rád i geometrii, hodně stříhám rovné linie.

11K: logo a visačky sis navrhoval sám?

to jsem si dělal sám. čím víc si toho udělám, tím líp. udělal jsem si i komplet celý web.

11K: takže ty sám šiješ, řemeslo máš v ruce, ale zmiňoval jsi, že něco přece jen dáváš švadleně...

dávám: sako. to je vysoká krejčovina a je mnohem efektivnější dát to švadleně, protože ta na to má grif. některé švadleny se živí třeba jenom šitím sak... přesně ví, jak udělat výztuhu, a pak to sako vypadá opravdu tak, jak má vypadat.

11K: zpracování je kvalitní. co látky? odkud je bereš?

oslovuju české firmy, ale často to nejsou látky českého původu, i když mám české dodavatele. teď mám české viskózy, úplety, ale na košile a saka jsou látky dovezené z itálie. rád bych to všechno kupoval tady, ale některé materiály se tu prostě nevyrábí. navíc vzorníky barev některých firem vypadají jak v roce '90. člověk se nediví, že tu toho tolik zkrachovalo, když se ty firmy nebyly schopné přizpůsobit trendům a ustát konkurenci z itálie a francie...

11K: v nové kolekci jsou jednotlivý modely pojmenovaný podle spisovatelů. to jsou tví oblíbenci?

někteří ano, u některých mi byla sympatická spíš ta jména. haha. ale třeba julesu verneovi jsem se snažil udělat košili, která by se k němu hodila, kterou by podle mě mohl nosit. to sako se zas jmenuje franz kafka. u té nejvyšší řady, sako – košile - kalhoty, tam to na to jméno sedí. orwell je prostě orwell ..

11K: a orwell je co?

… košile. vybíral jsem si spíš moderní spisovatele a nechtěl jsem aby ta jména byla úplně bijící do očí, nějak to lacině prodat přes shakespeara a saint-exupéryho. spíš jsem to zamýšlel pro fajnšmekry, co víc čtou.

11K: tady jsi propojil módu s literaturou. prezentuješ se ale hodně jako milovník hudby a mluvíš o spojení svýho oblečení s klubovou hudbou...

spíš si jen dělám soundtracky ke každé kolekci... ta hudba funguje na pozadí mojí práce. poslouchám ji během navrhování a když skončím, tak udělám mix. mám rád hudbu, vždycky mě lákalo hrát na gramce, ale vlastně pořád šiju. to je řemeslo, který vyžaduje hodně praxe a času, takže jsem se k djingu nikdy nedostal. hudbu nedělám, ale mám pár oblíbených djů, kamarádů (najdete je na mém webu), kteří jsou známí spíš jako regionální umělci. dřív jsem měl k oblečení takový slogan: 'design, který můžeš slyšet'. pak jsem to přejmenoval na 'oblečení, které můžeš nosit a slyšet', protože jsem se chtěl vyhnout tomu slovu 'design'. když si to člověk koupí, může si k tomu tu hudbu poslechnout. k něčemu mi udělali kluci i původní soundtrack, třeba lpíčko s pár trackama, tričko eclectica mělo svůj soundtrack z raritek a nevydaných věcí stejnojmenného labelu a tak...

11K: když jsme u těch sloganů, tak motto k tvé poslední kolekci zní 'we make our choices, then our choices make us'. co to pro tebe znamená?

to je pro mě hodně aktuální. v mém životě se poslední dobou udála spousta změn. přestěhoval jsem se do prahy, udělal důležitá rozhodnutí a to všechno se odráží i v té kolekci.

11K: nás napadlo, že výběrem oblečení nějak komunikuješ s vnějším světem, že oblečení utváří, kdo jsi... že když třeba upřednostníš kvalitu a originální design, něco tím dáváš najevo...

to ano. je to taky vzkaz pro moje zákazníky, že pattern se posunul dál, nedělá už jen klokanky a trička. byl zkrátka čas na změnu. mám pocit, že v mé práci začala nová éra a odteď se chci víc soustředit na košile, saka a kalhoty a upozadňovat ten klasický streetwear... měl by z toho vzniknout takový šmrncovní streetový styl. nechci z toho dělat čistě společenskou záležitost... i když teď mám na sobě toho motýlka. haha.

11K: streetwear je v tvým podání prostě osobitý, vyvíjí se a roste s tebou. díky moc za rozhovor!


... na celý fotoreport z návštevy u lukáše se můžete těšit v pátek!



Komentáře

  • Linda

    VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE TÝDEN S PATTERN: Výhercem trika Bradbury od Patterna se stává Martin Nešický, blahopřejeme!

i
×

Víc než jen nákupní galerie

MOLO7 je komunitní prodejní galerie podporující to nejlepší, co se urodí pod rukama módních
designerů. Nabízí alternativu k běžným konfekcím, snaží se bořit anonymní fashion svět a
nechává nahlédnout tvůrcům pod pokličku. Naší touhou a snahou je, aby originální tvorba nezapadla
pod masově nabízenou produkcí. Společným úsilím s designery se podílíme na následování tradice
módního návrhářství. Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta,
která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!

Napsali o nás

  • Kvalita a originalita

    MOLO7 miluje módu. A když říkáme móda, nemyslíme napodobeniny z tržnice ani nekvalitní konfekci. Baví nás kousky, které jsou tak trochu umělecké dílo, přesto příjemné, pohodlné a skvěle nositelné.

  • Designéři

    Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta, která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!