TÝDEN S MIK: SOUTĚŽ A ROZHOVOR

tento týden se tu můžete blíže seznámit s janou mikešovou. kromě rozhovoru jsme pro vás na dnešek připravili i soutěž s mik. soutěžíme o hřejivý pletený nákrčník.

soutěžní otázku najdete TADY a pokud si nevíte rady, nápovědu hledejte v našem interview s janou. soutěž končí příští středu, t.j. 19.11.2014 o půlnoci, výherce jako vždy vylosujeme. a pokud si tento týden od mik něco koupíte, získáte bonusový kredit 100 korun.

ROZHOVOR S JANOU MIKEŠOVOU / MIK

na jaře jsi společně se spolužačkou lindou zabilkovou, modistkou kateřinou čadovou a malířem davidem pešatem otevřela showroom v libni. jak se ti tu líbí?

ateliér tu sice máme od jara, bydlím ale hned vedle. navíc jsem z holešovic, takže libeň znám odmala. myslím, že se to tu teď poslední dobou zvedá. mají nám tu dělat nový park, tak doufám, že to bude hezký. vzadu máme malou dílnu a dole ve sklepě má můj přítel david dílnu na tisk a linoryt. david je malíř a zatímco větší plátna dělá v prostornějším ateliéru na kolbence, tady dělá grafiku. bohužel sem jde od rokytky studeno, asi nějaké spodní vody, takže je dole vlhko.

jak jsi se dostala k módnímu návrhářství? chtěla jsi se tomu věnovat odmalička?

odmalička jsem si ráda kreslila, ale jen tak pro sebe doma. na druhém stupni základky už to bylo jasnější. chodila jsem na keramiku a bavila mě manuální práce. na keramiku jsem chodila několik let a pak to vykrystalizovalo do téhle sféry. když jsem se pak rozhodovala, co budu dělat dál, zvažovala jsem oděv, keramiku, nebo jsem si říkala, že by mě bavilo dělat vizážistku, třeba u filmu. bavilo mě hrát si s make-upem, malovat mamku…, ale u tohohle oboru jsem nenašla školu s maturitou, tak to padlo.

a rodiče jsou výtvarně zaměření?

to ne, vůbec.

a jak se na to tvářili?

v pohodě, byli rádi, oni mě moc podporují.

kam jsi nakonec šla na střední?

šla jsem na střední uměleckou školu textilních řemesel v praze, kde jsem studovala návrhářství a modelování oděvu. dělala jsem ruční techniky, ruční krajku, paličkování, vyšívání…, takže už tehdy se to specifikovalo. na střední mě to moc nebavilo, byla to pruda, ale zpětně to vidím jako období, kdy jsem se z toho oboru naučila nejvíc: informace o technologiích, zpracování materiálů, řemeslo.

měly jste tam dobré vybavení?

nijak extra, ale měli jsme tam průmyslové šicí stroje. já jsem se tak učila šít rovnou na nich, což vidím jako obrovskou výhodu.

předtím jsi si doma nešila?

no, moc ne, maximálně jsem tak udělala záclony… většinou to skončilo u mých představ a návrhu, ale myslím, že to je právě dobře, protože jsem se to rovnou učila tak, jak by se to mělo dělat.

na uprumku jsi chtěla jít rovnou ze střední, nebo jsi měla i jiné úmysly?

chtěla jsem pokračovat v tomhle oboru a ve čtvrťáku jsem se zaměřila přímo na umprumku.

a kam šli třeba spolužáci?

možná zkoušely i umprumku, nevím, ale pár holek šlo do liberce na různý designový obory. já jsem se napoprvý nedostala, vyšlo to až podruhý. v tom meziroce jsem šla na jazykovku.

a hlásila jsi se rovnou k ťapťuchovi, který už na umprumce neučí…

ano, chtěla jsem k němu, vyhovoval mi ten jeho přístup. dělala jsem k němu dvakrát přijímačky a nakonec jsem nastoupila až k pavlovi ivančicovi.

teď jsi ve třeťáku?

teď mě čeká náročný rok, budu dělat bakalářku.

a co plánuješ pak?

vypadá to spíš tak, že ve studiu nebudu pokračovat dál.

co tě k tomu vede? myslíš, že už tam na tebe nic nečeká?

no, to ani ne, ale spíš to už nedokážu skloubit s tím, co teď dělám. nedokážu se naplno věnovat ani studiu, ani práci. poslední rok jsem navíc zjistila, že asi nejsem studijní typ, haha. vadí mi, že to nedokážu nějak dobře skloubit s prací, že dělám obojí napůl. vyhrává tak volba tý praktický části, alespoň bakaláře si dokončím, a pak budu pokračovat v práci. v tuhle chvíli to tak cítím…

o tobě začala odborná veřejnost vědět celkem rychle, snad už v prváku. zařídila jsi si vlastní značku a měla jsi zákazníky v době, kdy většinou tvých spolužáků teprve hledá, jak se vyprofilovat…

no, to vzniklo úplně přirozeně, asi tím, jak jsem měla za sebou střední oděvní, tak se pak rychle ustálilo, jakým směrem se vydám.

proč je ti pletení bližší než klasické šití?

k těm ručním technikám jsem měla vztah asi už ze střední. pletení bylo ale jednou z technik, kterou jsem se tam naučila, takže mě to o to víc lákalo. naučila jsem se to sama. babička mi ukázala hladce a obrace a to mi na začátek stačilo. začala jsem rovnou velkou vlnou, ta je na učení super. pak jsem se naučila vlnu i zpracovávat, což byl další bonus, ono se to totiž nedá moc sehnat. první klauzuru na vejšce jsem dělala z drhaných věcí, použila jsem takovou svojí techniku uzlíkování a vytvořila šaty a části oděvu s třásněmi. pak mě to bavilo rozvíjet dál. ráda se totiž něčemu věnuju delší dobu a nerada skáču ze stylu na styl. pak jsem chtěla dělat i jiné tvary, tak jsem přešla k pletení…

jaké techniky používáš aktuálně?

používám různé techniky. u poslední kolekce jsem se to snažila propojit i s šitím, hlavně ale šlo o kombinaci klasického pletení, háčkování a pletení na prstech.

tady máš kolovrátek, na kterém pracuješ?

ano, na něm spřádám vlny do velikosti, jakou potřebuju.

odkud máš materiál?

čistou vlnu merino mám většinou z austrálie, něco z jižní ameriky, nebo ze španělska. z čech mám jen jeden druh vlny, která se dá zpracovat, jinak to hrozně kouše. ty jemné šaty jsou většinou z peruánské příze, je to alpaka s hedvábím, krásně hebká.

máš nějaký bestseller? nákrčníky?

šály, určitě. lidé je kupují i jako dárky.

čím jsi se inspirovala ve svojí poslední kolekci vesna na jaro-léto 2015? nevycházela jsi i z nějaké folkové tradice?

trošičku. na ty hedvábné šaty se mi líbily spodničky, u některých modelů byl „spodek“ nahoře, ale celkově se to propojilo tak, že tam ten folklórní nádech zůstal. hlavní ale byla inspirace mladou dívkou vesnou.

vesna byla tvoje první velká kolekce?

zatím největší, celkem 21 outfitů.

a to jsi zvládla všechno zpracovat sama?

mám paní pletařky, které mi pomáhají plést, jedna je v praze, jedna je úplně externí, ale na tuhle velkou kolekci to bylo potřeba. dělala jsem všechno ručně.

jindy děláš i na strojích?

ano, teď na podzim jsem dělala svetry a takové teplé svrchní ošacení, které se sice dělalo převážně ručně, ale něco jsem dělala zkušebně na stroji ve spolupráci s jednou pletařskou dílnou. vznikly tam tři prototypy. určitě to chci rozvíjet dál, protože tak můžu vyrobit něco nositelnýho za lepší cenu. jde i o snazší distribuci. většina věcí jsou náročnější kousky, jejichž výroba trvá déle a jsou na objednávku, zatímco svetry, které vzniknou na stroji, se dají lépe distribuovat.

máš stálý zakazníky, co si rádi něco objednají, nebo si spíš vyberou ze sortimentu u tebe nebo v obchodech?

asi půl na půl, část si vybere ze sortimentu v galeriích nebo na internetu, část se ozve na konkrétní úpravu, jinou barvu, atd. v kuratoru je teď celá kolekce na podzim, na molo7 spíš šály, které zastupují můj stálý sortiment. teď se snažím najet na určitý koloběh; některé kousky mám na jaro a léto, teď už ale plánuju věci na přístí podzim zimu. snažím se ten koloběh dorovnat.

jak hodnotíš svojí zkušenost z international fashion showcase v londýně?

po všech stránkách tam bylo úplně super. zaprvý jsem nikdy předtím nebyla v londýně, tak jsem mohla nahlédnout do jiný sféry. tady si žijeme v poměrně uzavřeném prostředí, zatímco tam je obrovská skupina lidí, kteří se tím oborem zabývají, píší, sledují, zajímají se. úplně nejzajímavější bylo pozorovat ty lidi, jak jsou otevření, zajímaví, jak neposuzují ostatní podle vzhledu. jestli máš růžovou hlavu, tyrkysovej svetr a žlutý boty a jseš jako papoušek, tak se nad tím nikdo moc nepozastaví.

dokážeš se v současné době svojí tvorbou uživit?

spíš je to zatím takový přivýdělek. snažím se to vybudovat, takže se nedá říct, že se tím živím. něco se samozřejmě vrací, ale náklady jsou velké. strašně moc do toho vracím zpátky…

takže tě asi ještě podporují rodiče…

určitě. i z toho důvodu se škola na další roky odepisuje. chtěla bych si zkusit najít práci v oboru. budu se samozřejmě snažit si vybudovat něco svého, ale možná si budu ze začátku muset najít nějakou jinou práci. nebráním se tomu. chci se něco naučit, ani to nemusí být nutně móda, může to být i jiná zkušenost. v oboru by to ale samozřejmě bylo ideální.

jaké jsou vůbec možnosti pro absolventy módní tvorby na umprum? jak je možné získat zkušenosti?

pár českých firem tu je… záleží samozřejmě, o jaký druh módy má absolvent zájem. docela tu fungují outdoorové firmy, kromě nich nabírá designéry snad jen pietro filipi. pak tu jsou ještě absolventské stáže v zahraničí, jít na jinou pozici než návrhář… člověk nikdy neví.

nedávno se objevil projekt local icons, který má za cíl propojit místní textilky s mladými designéry. doufám, že to bude fungovat, že vzniknou redesigny a bude to výhodné jak pro začínající návrháře, tak pro ty samotné firmy, kterým to pomůže získat nové zákazníky, podobně jako se to povedlo třeba značce botas…

my zrovna teď ve škole s local icons děláme semestrální projekt. zatím je to v plenkách... uvidíme, co z toho bude.

spolupracuješ i s jinými designéry, například na přehlídku ke svojí kolekci vesna na prague fashion weekendu jsi přizvala i luciela taschen a modistku kateřinu čadovou. jak k té spolupráci došlo a jak to probíhalo?

bylo to spontánní. my tu s katkou máme ateliér, takže mě už při klauzurách napadlo, že by bylo skvělý doplnit oblečení nějakou pokrývkou hlavy. stylově se mi k tomu líbil kšilt. no a s luckou jsme už dlouho chtěly něco realizovat, takže událost jako pfw byla správná chvíle. a jak to probíhalo? společně jsme konzultovaly, lucka přišla s tvary kabelek, a pak jsme jen doladily barvy, aby to dobře šlo k oblečení.

držíme palce a díky za rozhovor!

a na víc fotek si počkejte do pátku!



Komentáře

  • Admin

    VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE S... MIK:... ano, je to z vlny! A výhercem černého pleteného nákrčníku je Marta Medvecká! Gratulujeme! :)

  • Magda Cezeta

    Moc zajímavá tvorba, držím palce!.)

i
×

Víc než jen nákupní galerie

MOLO7 je komunitní prodejní galerie podporující to nejlepší, co se urodí pod rukama módních
designerů. Nabízí alternativu k běžným konfekcím, snaží se bořit anonymní fashion svět a
nechává nahlédnout tvůrcům pod pokličku. Naší touhou a snahou je, aby originální tvorba nezapadla
pod masově nabízenou produkcí. Společným úsilím s designery se podílíme na následování tradice
módního návrhářství. Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta,
která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!

Napsali o nás

  • Kvalita a originalita

    MOLO7 miluje módu. A když říkáme móda, nemyslíme napodobeniny z tržnice ani nekvalitní konfekci. Baví nás kousky, které jsou tak trochu umělecké dílo, přesto příjemné, pohodlné a skvěle nositelné.

  • Designéři

    Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta, která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!