TÝDEN S KRISTÝNOU K.: SOUTĚŽ A ROZHOVOR

SOUTĚŽ O KOŠILI OD KRISTÝNY K.

tento týden tu máme něco pro kluky! vyhrát můžete tzv. švédskou košili v námořnickém stylu od kristýny k. nemusíte k tomu být ani námořník, stačí, když správně odpovíte na naši soutěžní otázku. nápovědu najdete jako obvykle v následujícím rozhovoru a soutěžní otázku TADY!

o košili hrajeme od středy do středy, končíme o půlnoci 27. srpna 2014. a pokud si do té doby od kristýny k. něco koupíte, dostanete k dobru 100-korunový kredit na vaše příští nákupy.

ROZHOVOR S KRISTÝNOU K., PRAHA - KARLÍN, SRPEN 2014

jak dlouho už jsi kristýna k.?

asi 3 roky. dřív jsem dělala svatební šaty, košile ale dělám až jako kristýna k..

když jsi si ještě neříkala kristýna k., pod jakým jménem jsi se prezentovala?

pod žádným. dlouho jsem nevěděla, jak by se ta moje značka měla jmenovat. původně jsem chtěla mít značku kristýna paloušová; pak jsem se ale vdala a změnila si jméno. nicméně to byla pro mě celkem velká změna, nedokázala jsem si jméno hned všude přepsat a ze dne na den přijmout novou identitu. začala jsem se tedy podepisovat pouze kristýna k. a ne kristýna kubištová. a pak mi někdo poradil, ať se takhle jmenuje moje značka, že je to jednoduché, snadno zapamatovatelné a bude to dobře fungovat.

jak jsi se dostala k šití a k módě?

já jsem šila vždycky. moje babička byla švadlena, měli jsme doma šicí stroj, takže to mám asi po ní. to říká moje máma. střední oděvní průmyslovku jsem si ale dodělala až na mateřský. a když jsem se tam naučila všechny ty technologie, jak se to všechno má správně šít, tak jsem se musela smát. dřív jsem šila spíš pro kamarádky a často jsem si ty techniky dělala po svým.

čím jsi se živila předtím?

já jsem si myslela, že budu dělat v národním muzeu. vystudovala jsem etnologii, ale zároveň jsem při škole dělala různý práce jako produkční a v kavárnách za barem. pak jsem měla děti, na mateřský jsem začala studovat tu průmyslovku, začala šít šaty… a jelikož jsem se po dětech neměla kam do práce vrátit, tak jsem to riskla.

kristýna k. už tedy vznikla s tím, že budeš dělat ty pánský košile….

dělala jsem svatební šaty a občas jsem pro někoho něco ušila. říkala jsem si, že tím jak nejsem vystudovaná návrhářka a neumím tudíž dělat ucelené kolekce, neznám ty náležitosti a pravidla, bude jednodušší zvolit si jeden konkrétní produkt. pro chlapy se tu dělá málo věcí a když, tak jde většinou o trička. pro mě je košile super produkt. mám je ráda, chlapi v košilích vypadaj skvěle. navíc s nima umím dobře komunikovat, nestydím se. vím, že ne každýmu by to bylo příjemný. teď je ale poptávka i po dámských košilích, takže chci dělat i věci pro holky…

proč jsi se rozhodla zrovna pro košile a ne třeba pro trička?

já nerada pracuju s úpletem. sice je to jednoduchý, protože úplet dobře pruží, nemusíš dělat výběry, atd. a výrobek sedí většímu počtu zákazníků… ale jednak to dělají skoro všichni a hlavně se bojím, že u úpletu nerozpoznám dobrou kvalitu. do košile jsem se zamilovala ve škole, když jsem jí ušila poprvý, děsně se mi to zalíbilo. další sortiment pro kluky by byl taky fajn, například sako, to je ale šíleně těžký, to je ta nejtěžší krejčovina.

v čem je přednost košil oproti trikům?

samozřejmě dýl vydrží. u úpletu se můžou posunout švy nebo se srazí. a košile jsou navíc elegantní. dělám jich celkem širokou škálu. můžu ji udělat jak funky, ulítlou, tak i takovou, která splňuje kancelářský dress code. vyhraju si na ní s drobnostmi, kterými se pak nositel odliší od ostatních. tím je dáno i větší rozpětí zákazníků. často si u mě taky jeden zákazník koupí něco konzervativního do práce, a pak si ještě přijde pro nějakou vtipnou košili na volný čas.

dají se kvalitní materiály na košile sehnat v čechách?

české látky téměř vůbec ne, tady už se skoro nic nevyrábí. já používám materiály převážně z itálie, které sem dováží eva z evi-látek. někdy jsou to třeba zbytky z kolekcí od návrhářů. zatímco jiní návrháři dělají modely z takových materiálů, které vždycky někde seženou, já udělám z jedné látky jen pár košil, někdy jen jednu a pak už stejný materiál není.

šiješ všechno sama nebo máš švadlenu?

já tu košili vymyslím, vyberu látky, dopředu je vyperu a vyžehlím – jsem totiž alergická na to, když se oblečení srazí –, nastříhám a švadleně dám balíček dílů i s knoflíčkama a visačkama. ona mi pak přinese košili na ramínku. nedávno vyšel nějaký článek v mf dnes o věcech na míru; byl tam švec, brašnář a já jsem tam byla napsaná jako švadlena. smála jsem se, protože to je to jediný, co z toho kolotoče kolem košil nedělám. nesešívám je dohromady já, ale moje švadleny. jak říkají moje dcery, maminka je „pomocnice švadleny“, takže to je asi moje profese. haha.

když jsi začínala, dělala jsi košile úplně sama?

na začátku ano, ale zjistila jsem, že tudy cesta nevede. trvá mi to oproti švadleně strašně dlouho a provedení není tak dobrý jako přímo od ní. ona to umí perfektně, protože to dělá pořád. samozřejmě, že ne všechny švadleny jsou tak spolehlivý, to je trochu kříž, já mám ale švadleny šikovný. to je k nezaplacení. ale i tak je toho hrozně moc - všechno časově zorganizovat, vybrat látky, knoflíky, vše vyprat, vyžehlit, nastříhat, zkombinovat…. kontrolovat všechny weby, facebook, prodávat v obchodě, a do toho mám malý děti a manžela…

jak se ti daří vybalancovat práci a rodinu?

vybalancovat je to náročný. holkám je 7 a 5, teď chodí jedna do školy, druhá do školky, neustále je vodíš na kroužky… čím víc se mi značka rozjíždí, tak si říkám, jestli se nedržet spíš zpátky, počkat, až budou děti větší a samostatnější. nechci mít byznys na prvním místě, nechci, aby to bylo na úkor rodiny.

máš vůbec v téhle cenové relaci nějakou konkurenci? zdá se nám, že košile na míru se dají sehnat spíš v salonech, které jsou už o něco dražší…

to tolik nevnímám, spíš mám pocit, že tu každý dělá trochu jiný styl… košile dělá třeba značka soolista, za kterou stojí zuzana hartlová. je to architektka a má hodně promyšlený střihy, většina košil je jednobarevná, je to takový čistý, to já jedu spíš po zajímavých materiálech a vzorech a střihy mám klasický. sistersconspiracy a zdeňku imreczeovou taky neberu jako konkurenci, protože ony jsou vystudovaný návrhářky a dělají ucelené kolekce. konkurence je pro mě spíš asi blažek a podobná klasika na míru. oni ale dělají převážně konzervativní styl vhodný do kanceláře, to mě naopak baví vtipný věci.

jak jsi se ve světě módy etablovala bez těch škol?

myslím, že to nikdo neřeší, jestli jsem z oboru nebo ne. je samozřejmě znát, jak se lidi ze školy všichni kamarádí, takže to je trošku uzavřenej kruh, ale nikdy jsem od návrhářů necítila nějakou nevraživost, že by mi dávali najevo, že jim lezu do zelí… spíš jsem se cítila sama za sebe nepatřičně. jednou jsem si ale řekla, že to nemá cenu řešit, že když se to lidem líbí a já jsem s tím spokojená, proč se tím stresovat.

je většina košil od kristýny k. na míru, nebo se spíš prodá to, co vymyslíš a přineseš do obchodu?

teď jak jsem tady v obchodě, tak dělám na míru hodně. souvisí to samozřejmě s tím, že zákazník přijde sem, něco si vyzkouší, potřebuje to trošku jinak a hned se domluvíme. můžu mu taky poradit. zato když jsem třeba na designsupermarketu, tak se prodává to, co tam mám našito. teď se počet košil na míru zvýšil. dneska třeba přišel jeden pán, co si jich rovnou objednal pět…

svatební šaty děláš i teď?

ano, ale spíš pro kamarádky nebo když se ozve někdo známý. občas mě ale někdo najde i na internetu. dělat svatební šaty mě moc baví, protože ty nevěsty jsou takový zapálený a pak jsou strašně nadšený. to je příjemný pocit. občas taky dělám celý pár, například teď jednu svatbu, která bude v řecku. ženich bude mít švédskou košili a motiv z té košile přeneseme i na nevěstiny šaty, jsou tam takoví holoubci.

kromě košil a vestiček ti tu v showroomu visí i dvě speciální šusťákovky na kolo. jseš zapálenej cyklista?

ty bundy vznikly jako pocta jednomu kamarádovi, kterej se zabil na kole. já příliš zapálenej cyklista nejsem, ikdyž teď jezdím občas na skládačce. líbí se mi, že na ní můžu jezdit v šatech i s kabelkou. a bydlím tady v karlíně asi pět minut odsud, tak je to nejrychlejší přesun. k vánocům jsem dostala pidimoped, takový prdítko a teď v létě je docela zábavný na něm jezdit. dřív jsem hodně jezdila autem, jak jsem pořád musela někde něco vyzvedávat, začalo mě to ale štvát.

od jara máte showroom v petrský ulici s lucielou taschen. plánuješ v blízký budoucnosti značku ještě nějak dál rozvíjet?

chci dělat dámský košile a taky jsem uvažovala o dalších pánských produktech, jako tu mám třeba teď ty vestičky. zákazníci se ptají po různých věcech a nejvíc asi chtějí kalhoty. říkala jsem si taky, že zkusím trička s límečkem. teď plánuju s janou kochánkovou / koko udělat takovou speciální edici. ona se zabývá sítotiskem a udělá mi autorský potisk na látku, slíbený mám třeba zvířecí motivy. košile tak bude mít ještě přidanou uměleckou hodnotu.

... a na víc fotek z návštěvy u kristýny k. se těšte v pátek!



Komentáře

  • Admin

    VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE S... KRISTÝNOU K.:... ano, bylo to do Národního Muzea! A výhercem švédské košile je Pavlína Princová! Gratulujeme! :)

i
×

Víc než jen nákupní galerie

MOLO7 je komunitní prodejní galerie podporující to nejlepší, co se urodí pod rukama módních
designerů. Nabízí alternativu k běžným konfekcím, snaží se bořit anonymní fashion svět a
nechává nahlédnout tvůrcům pod pokličku. Naší touhou a snahou je, aby originální tvorba nezapadla
pod masově nabízenou produkcí. Společným úsilím s designery se podílíme na následování tradice
módního návrhářství. Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta,
která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!

Napsali o nás

  • Kvalita a originalita

    MOLO7 miluje módu. A když říkáme móda, nemyslíme napodobeniny z tržnice ani nekvalitní konfekci. Baví nás kousky, které jsou tak trochu umělecké dílo, přesto příjemné, pohodlné a skvěle nositelné.

  • Designéři

    Potkat zde můžete jména působící na této scéně dlouho, ale i ta, která nejsou příliš známá, a kterým MOLO7 dává šanci prosadit se. A to nás velmi těší!